Když mi asi čtrnáct dní před Velikonocemi zavolal Míra Kadeřábek a nabídl mi účast na výpravě do jihofrancouzského Camargue ani jsem moc neváhal. No vlastně trochu ano, protože naší malé Karolínce se to moc nelíbilo, ale naštěstí to byl jen prodloužený víkend.
Hlavním cílem výpravy byli zejména plameňáci, a to konkrétně plameňák růžový (Phoenicopterus roseus). Camargue je totiž zřejmě nejlepší místo v Evropě na pozorování těchto růžových dlouhonohých krasavců. Mým dalším cílem bylo alespoň zahlédnout proslulé bílé camargské koně, potulující se po místních bažinách. O konících jsem už napsal krátký článek dříve.
Po nutném zabalení všech krámů jsem už ve středu večer netrpělivě vyhlížel Marťasův expediční Land Rover. Martin, Míra i Pavel byli už řádně natěšení a tak jsme rychle vyrazili na dvanáct set kilometrovou cestu směr jih Francie. Cesta uběhla relativně rychle, v takové sestavě se člověk ani moc nudit nemůže. A také se dozví mnoho zajímavých věcí – například, že chybějící náplň do ostřikovače hravě nahradí voda smíchaná se šampónem. Přirozeně s kondicionérem. Účel to plní perfektně a navíc to pěkně voní.
Provence nás přivítala východem slunce nad bylinkovými polemi, lemovanými sem tam nějakou tou atomovou elektrárnou. Ač vybaveni navigací, stejně jsme trochu “zakufrovali”. Naštěstí se to ukázalo jako poměrně výhodné – měli jsme alespoň možnost prozkoumat velkou část oblasti a byli jsme tak připraveni na další dny.
Honba za plameňáky byla jasným mottem této výpravy a tak jsem téměř skočil hned do první louže s pár ptáky. Co naplat, že to byla odpadní jáma od přilehlé elektrárny.
Následoval konečně příjezd do městečka na pobřeží Saintes-Mariés-de-la-Mer a ubytování v kempu přímo na břehu moře. Už od prvního okamžiku bylo téměř jasné, že plavky sebou vezu naprosto zbytečně. Ač doma panovali téměř tropické teploty, zde na jihu Francie foukal silný vítr a celkově byla dost zima.
Obdrželi jsme klíče od luxusního stanu 2+1 vybaveného lednicí, sporákem a dalším příslušenstvím. Bylo tam i povlečení a něco jako deka, ale na mě to bylo poměrně dost tenké a tak příště si sebou určitě přibalím spacák. Ostatně kluci, kteří spali v průvanu (po tom co jsme první noc nezavřeli všechny vchody) by mohli vyprávět. Jaromír, spící celou dobu v kulichu by to mohl potvrdit :-).
V městečku jsme každý den navštěvovali místní obchůdek Spar. Sámoška to byla sice malá, ale výběr sýrů ohromný. Takže klasicky zůstala většina jídla z domova v batohu a všichni se cpali výbornými a levnými sýry a francouzským bílým chlebem.
Camargue je oblast mezi dvěma rameny řeky Rhony. V této deltě vznikla naprosto unikátní kombinace poloslaných bažin, mokřadních luk a několika ohromných (také poloslaných) jezer. Současně je celá oblast chráněná a pro zvířata je tak jako stvořená.
Vyskytuje se zde několik set druhů ptáků, od nejznámějších plameňáků, přes volavky, pisily, racky až po ibise.
Krátký popis krajiny v Camargue bude následovat hned v následujícím článku
Asi nejlepším úvodem do pozorování ptáků v oblasti Camargue je ornitologický park Pont de Gau. Jde o soukromý park provozovaný jednou místní rodinu, kde na několika desítkách hektarech žije mnoho tisíc místních ptáků. Nejsou zde však nijak vázáni a volně dle libosti přilétají a odlétají. Celý park je protkán soustavou chodníků a pozorovacích věží. Otevřeno je od 9 hodin (mimo sezónu od 10) ráno, vstupné je 6 euro. Zavírací doba není určena, můžete zůstat až do západu slunce, kdy mimochodem stejně většina plameňáků odlétá na nocoviště mimo areál.
V parku se vyplatí zaměřit se na plameňáky, ale také na volavky. V jednom z jezírek na ostrůvku uprostřed hnízdí a můžete tak pozorovat strom obsypaný několika druhy volavek.
Rozhodně stojí za to počkat na večerní krmení plameňáků. Zaměstnanci postupně objíždějí několik stanovišť a sypou ptákům obilí. Plameňáci pak pořádají masivní nálety postupně na všechny stanoviště, takže nastává výborná šance pro focení hromadných příletů a odletů.
V parku stojí za to strávit minimálně den, spíše však více. Kromě již zmíněných plameňáků, volavek a pisil zde můžete naleznout i racky, husy, lysky, ale také třeba početnou populaci nutrií.
Souřadnice a web parku: 43.48879, 4.40398, http://www.parcornithologique.com/
Pokud by měl někdo zájem o další souřadnice, či kontakty na ubytování, neváhejte se ozvat.
