Teprve před pár dny jsem se vrátil s kamarády z letošního prvního fotovýletu a protože už mě několik lidí kontaktovalo s prosbou o detaily, rozhodl jsem se tento text trochu uspíšit a pojmout to spíše jako návod na návštěvu této lokality. Já sám jsem strávil plánováním a zajištěním této cesty spoustu času a tak to snad někomu pomůže.
Předpokládám, že až budou na webu všechny fotky a až je rovněž zveřejní kluci bude o tuto lokalitu ještě větší zájem a příští rok tam bude směřovat určitě několik výprav. Není se čemu divit, toto místo je opravdu výborné a rozhodně stojí za návštěvu.
Celý tento text je z pohledu fotografa, ne ornitologa 🙂
I returned from Greece just a few days back and already a couple of photographers asked me about this place. And because I spent some time preparing this trip I’ve decided to put together a short report with some tips about this awesome location.
Jezero Kerkini, ležící v severním Řecku na hranicích s Bulharskem je rájem všech ornitologů. Zřejmě není špatná doba, kdy jezero navštívit. Vždy máte šanci vidět tisíce různých ptáků. Od pelikánů, plameňáků, kormoránů a volavek až po potápky a mnoho druhů “kachen”. Navíc při troše štěstí lze spatřit kroužící orly a další dravce.
Jezero je rovněž významnou zastávkou na migrační trase a tak se na jezeře objevují další desetitisícová hejna ptáků.
Zajímavé na jezeře je jeho vznik. Je to vlastně umělá vodní plocha. Řekové někdy v roce 1932 zatopili bažiny řeky Strymon a pak ještě kolem roku 1980 postavili přehradu na jižní části ostrova, aby udrželi konstantní hladinu. Inteligentním lidským zásahem tak vlastně vytvořili naprosto unikátní ekosystém – opravdový ptačí ráj.
Naším největším cílem byli ale pelikáni a to zejména pelikán kadeřavý (Pelecanus crispus). V tomto období, tj. od konce ledna do cca půlky/konce března jsou totiž pelikáni nejatraktivnější. Jsou nejvíce vybarvení, jejich vak bývá sytě rudý a také kadeře na temeni hlavy jsou největší.
Jak se k jezeru dostat
Cesta k jezeru je malinko komplikovanější, ale zase ne tolik. Cestu autem z Čech bych rovnou zavrhl, protože tolik času a nervů nejspíš nikdo nemá. Silnice v Bulharsku nejsou nejkvalitnější a místní si s předpisy opravdu moc hlavu nedělají. Pokud se ale autem rozhodnete jet, tak určitě před plánovanou výměnou tlumičů apod. My nakonec zvolili letecký přesun do Sofie a poté cca dvěstědvaceti kilometrovou cestu na jih. Letět se dá ještě přímo do Řecka, do Soluně (Thessaloniki), ale nám nějak nevycházelo spojení, tak jsme zvolili Bulharsko. Půjčení auta je relativně jednoduché, pokud chcete být úplně v pohodě, tak doporučuji pohon 4×4, protože spoustu cest v okolí je nezpevněných a po dešti dost rozbahněných. Kvality bulharských silnic doplňuje i fakt, že oněch něco málo přes dvěstě kilometrů jsme jeli téměř čtyři hodiny.
Ubytování a jídlo
Ubytování, obzvláště v zimních měsících, by nemělo být problém. Ve všech městečkách v okolí je spousta drobných a i relativně levných hotelů. Pokud chcete snížit náklady na minimum, dá se i ubytovat ještě v Bulharsku a k jezeru každý den jezdit. Nicméně to je zase minimálně hodina navíc, než k jezeru dojedete. My jsme spali v hotelu Oikoperiigitis s velice milým majitelem, který sám fotografuje a který nám rovněž doporučil spoustu míst. Za čtyřlůžkový pokoj se snídaní jsme platili cca 90 euro na noc. Servis výborný, wifi v ceně. S nákupy po okolí už to bylo horší, možná by bylo lepší nakoupit ještě po cestě v nějakém větším hypermarketu, klidně ještě v Bulharsku. Ostatně, tohle byla moje první výprava, z které jsem našemu mrňousovi nepřinesl plyšového pelikána. Žádný obchod se suvenýry jsme po cestě nepotkali. Večeře na hotelu byla vždy ale obrovská a docela levná (10-15 euro). Navíc se v okolí jezera chová spoustu vodních buvolů a hotely nabízí produkty z nich. Buvolí steaky, klobásy, sýry, mňam!
Pelikáni
Pelikány najdete všude po jezeře, ale asi nejlepší jsou místa u rybářských přístřešků v jižní části jezera, kousek od přehrady. Jsou to takové plastové maringotky, kde mají rybáři základnu a kde se po většinu dne i zdržují (a mastí karty). Několik pelikánů je vždy pár metrů od břehu, pokud chcete fotografovat kratším ohniskem, není problém je přilákat. Stačí si od rybářů koupit bednu ryb a je to 🙂 Rybáři sice většinou nemluví anglicky, ale slovu “fish” umocněnému desetieurovkou rozumí každý. Bedna ryb za pár euro nám vždy s přehledem vystačila na celý den.
Samozřejmě, je si ale potřeba uvědomit, že pelikáni (a i ostatní ptáci) jsou přísně chránění a jakékoliv blbosti by se člověku mohly vymstít.
Na pozorování ostatních ptáků (plameňáků, kachen) jsou lepší severnější oblasti a asi nejlepší je zajet autem co nejdál do delty na severu a tam někde počkat. Zatímco pelikáni se dají fotit hodně zblízka, ostatní ptáci už tak “v pohodě” nejsou a chce to více trpělivosti. Pokud máte v batohu dost místa, nějaké maskování se určitě hodí.
Pár tipů
Během pár dní u jezera jsme nenarazili na žádné zákazy, různé chodníčky pro turisty a oplocená území. Pro birdwatchery je zde několik pozorovacích věží s informačními tabulemi, ale to je asi tak všechno. Nevím, jak je to během léta, ale v únoru jsme všude potkali opravdu jen minimum lidí. Myslím, že spíš dávají přednost zdravému rozumu návštěvníků, než systému zákazů a příkazů. Jedinou věcí na kterou bych si dal pozor jsou psi. Je jich u jezera (a asi v celém Bulharsku a Řecku) opravdu hodně. Většina toulavých psů potulujících se u rabářských přístřešků je v pohodě, ale na východní straně jezera je spoustu psů hlídající místní zemědělské usedlosti a ti jsou “pěkně vostrý”. Několikrát nám opravdu agresivně skočili na auto, nechtěl bych tam jet na kole.
Doufám, že tento text někomu pomůže, s případnými dotazy se na mě neváhajte obrátit, budu se snažit odpovědět, hned jak to půjde. A pokud na jezero pojedete, dejte určitě vědet, jsem zvědavý na fotky 🙂
A ještě odkaz na článek od Jirky.
Lake Kerkini is situated in the northern Greece, close to the border with Bulgaria and it is definitely a “birdwatcher’s paradise”. There’s no bad time to visit the lake. There’s always a chance to see a thousands of birds. From pelicans, flamingos, cormorants to many species of wildfowl. If you’re lucky you could see also eagles and other raptors.
The lake is also important stop for migrating birds, again thousands of birds.
Quite interesting is that the lake is not natural but man-made. Swamps of the river Strymon were flooded in 1932, later in 1980 a dam was built at the southern part. With the help of man an unique ecosystem has been established, a real paradise.
Our goal, the bird number one we wanted to see was obviously dalmatian pelican (Pelecanus crispus). In this time of they year (i.e. from the half of the January until end of the March) they are the most attractive.
How to get there
The closest airport is in Thessaloniki. Unfortunately, flights from Czech Republic did not suite us, so we decided to fly to Sofia, Bulgaria and rent a car. Bulgarian roads are not very good, it took almost 4 hours to drive little bit over than 200 kilometers from the Sofia Airport to the Kerkini. Four wheel drive is recommended as some places around the lake are quite muddy.
Accomodation & food
During the winter time, I think it’s pretty easy to find a nice hotel. There are many small hotels in each of the tow around the lake and the accomodation is not very expensive. We paid around 25 euro per night per room with 4 beds. Also the food here is awesome – a lot of products from water buffalos – steaks, sausages, cheese. I can recommend hotel Oikoperiigitis with a very nice owner who gave us a lot of information about the lake and birds.
Pelicans
Pelicans! They are everywhere here 🙂 Probably the best place is southern part around the dam. It is also the place where fishermen have their shelters. A couple of pelicans is always just a few meters from the shore. If you want to get them closer, it’s easy as well. Just buy some fish from fishermen 🙂 They usually don’t speak English but I’m pretty sure they do understand the word “fish”, especially if you have ten euro in your hand.
Regarding other birds – flamingos, cormorants. They usually don’t come as close as pelicans, one need to be more patient. Also northern part of the lake is definitely better, especially the river delta.
Few tips
There is a couple of towers for birdwatchers with some informations. Otherwise, I haven’t seen anything preventing you to enter the shore, no fences at all. The only problem we’ve had were wild dogs. Especially, at the eastern part of the lake they were pretty tough and often attacked our car. I can’t imagine I’d explore the lake on bike 🙂
I hope someone might found this text helpful, don’t hesitate to send me an email if there are any questions.
6 Comments
Petře parádní fotky i čtení, rád se někdy k jezeru podívám, dle výsledků stojí rozhodně za to.
Zdary Michale,
moc dík. Jo, máš pravdu, lokalita je to super 🙂
Měj se fajn
Fotky parádní a povídání taky. Myslím, že tam taky asi někdy vyrazím. Co za 4×4 jste měli půjčené a na kolik to vyšlo? Nebyl problém půjčit auto v Bulharsku s tím, že se s ním přejede do Řecka?
Zdary Stando, dík! Nakonec jsme měli Renault Kangoo, sice dvoukolku, ale aspoň trochu vyšší. Půjčit auto jde v pohodě, ale musíš předem požádat o “cross-border” a je to o pár euro dražší.
Díky.
Pěkné, moc pěkné. Hezky jsem se pokochal. Kdyby tady byla vyhlášena soutěž o nejzajímavější snímek, tak bych dal hlas tomu krasavci, který startuje z vodní plochy. A co vy? Máte také svého favorita?
You need to be a part of a contest for one of the finest websites on the web.
I am going to highly recommend this website!
3 Trackbacks
[…] těmito kadeřavými sympaťáky jsme v únoru strávili pár dní moc příjemného […]
[…] And you can also read a small report of his trip : Peter Krejzl trip report […]
[…] Kerkini a v tomto období bývají pelikáni nádherně vybarvení. Pár informací jsem sepsal do článku, bylo to moc příjemně strávených pár […]