Tentokrát bych měl malý tip na výlet, ideálně rodinný. Vídeňská zoo (Tiergarten Schönbrunn) se nachází, jak název napovídá ve Vídni a je poměrně dobře dostupná i z Čech. Až do Brna po dálnici, pak kousek po normální silnici a v Rakousku zase po dálnici až skoro k zoo.
Zoo se honosí titulem nejstarší na světě, založena byla už v roce 1752 manželem Marie Terezie Františkem I. Původně to byla tzv. “menažerie”, jakýsi předchůdce dnešních zoologických zahrad. Tomu odpovídá i uspořádání zahrady. Celá stará část se paprskovitě rozbíhá od císařského pavilonku, kde šlechta snídala. Celkově má člověk pocit, že tato část je dost hutná, ale výběhy jsou velké a zejména ty se šelmami jsou velice pěkné. A není mnoho míst, kde člověk může vidět usurijské tygry.
Zoo má několik taháků a tak si asi každý najde něco pro sebe. Jako jedna z málo zahrad v Evropě chová párek pand velkých, asi největší lákadlo, zejména pro děti. Ještě donedávna zde byly pandy tři, ale mládě, které se zde narodilo bylo odesláno do Číny. Ostatně, to se týká všech pand ve všech zahradách. Čína pandu nikdy nedaruje nebo neprodá, ale pouze zapůjčí či pronajme. Zvíře je tedy stále majetkem ČLR a to se týká i všech narozených mláďat. Fu Hu, tak se malá samička jmenuje tedy odcestovala zpátky do Číny a v zoo jsou k vidění její rodiče.
Vstupné do zoo je pátnáct euro pro dospělého, děti do šesti let zdarma (plzeňská zoo by se mohla poučit, tam platí vstup už děti od tří let :-)) Parkování u severního vstupu u hřbitova je zdarma (to by se zas pro změnu mohla poučit pražská zoo :-))). Ráno problém zaparkovat nebývá, ale po obědě už je dost plno. Souřadnice parkoviště: 48.17622, 16.30214
Po zahradě je i několik informačních cedulí, vztahujících se k historii zoo ve Vídni. Návštěvník se tak dozví třeba o bombardování zoo na konci druhé světové války a že kvůli němu třeba zahynul nosorožec, ale také jak se postupně měnilo osazenstvo jednotlivých pavilonů.
Dětské hřiště a “hladící” zoo je samozřejmostí, ale hladina hluku produkovaná dětmi zde je dosti vysoká. Naše Karolínka to měla ale jako trénink asertivity, zejména ve frontě na skluzavku 🙂
Po zoo je i několik restaurací a samozřejmě obchodů s plyšáky, ten největší je u hlavního vchodu (Entrance Hietzing). Musíte ale na chvíli opustit areál zoo, ale postačí kdyži u brány řeknete, že jdete pro suvenýry a oni vás pak pustí zpět.
Konverzace probíhala asi takto:
“Hello, do you speak English?”
“Nein”
“Souvenyrs?”
“Ja”
Zřízenec vám dá razítko na ruku a jde se.
Nejen rodič, ale i fotograf si v zoo užije. Výborný je tropický skleník s volně poletujícími motýly, ptáky a zavěšenými kaloňi u stropu. Něco jako pražská fata morgana, ale malinko větší a i méně navštěvovaná. Co se týče ptáků je poblíž hlavního vchodu i několik průchozích expozic plných poletujících pěvců, tak si člověk zafotí dobře, pravda při trochu horším světle. Dětem se určitě bude líbit podvodní tunel, kdy vám velké ryby plavou přímo nad hlavou (ale je to trochu klaustrofobní :-))
No a když už budete totálně vyřízení ze zoo, stačí vyjít ven a jít se podívat do zámeckých, opravdu, ale opravdu rozlehlých zahrad. Tam se dá rovněž s přehledem strávit pár hodin. Ti unavenější mohou na okružní jízdu vláčkem anebo se jít podívat přímo do zámku. Vstup do zahrad je volný, do zámku už se samozřejmě platí. Schönbrunnské zahrady nejsou tak velké jako ve Versailles, ale i tak jsou moc hezké. Zejména když kvete jejich květinová výzdoba. Spoustu fontán, dokonce se můžete svézt i císařským kočárem.
